Před státním podnikem Diamo (pozn. - zabývá se likvidací ekologických zátěží a zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu) a jeho odštěpným závodem Těžba a úpravna uranu ve Stráži pod Ralskem si dáváme s izolatérem Jiřím Bartáčkem sraz krátce po desáté hodině. Je nádherné říjnové dopoledne, úterý, sluníčko příjemně hřeje. Jiří Bartáček se hydroizolacemi střech zabývá od roku 1993 a konkrétně pro areál Diama a střechy jeho jednotlivých budov fungoval dlouhá léta jako „dvorní izolatér“. Na střechy pokládal výhradně norské hydroizolační fólie Protan. Procházíme vrátnicí, zapisujeme se do knihy návštěv a vstupujeme do areálu. Do Stráže jsme přijeli speciálně kvůli střeše na budově plynové kotelny. Její hydroizolaci provedl Jiří Bartáček před dvaceti lety, v roce 2002. „Dělali jsme tehdy ve třech lidech, měli jsme to hotové asi za týden,“ vzpomíná Jiří Bartáček.
Před objektem kotelny z roku 1976 se nás ujímá jako průvodce pan Ladislav Hájek, vedoucí provozu Střediska výroby a rozvodu tepla. S Diamem je pevně spjat, pracuje tu už - jak se smíchem říká – trestuhodně dlouho. „V podstatě od školy, ale tuhle tepelnou soustavu mám na starosti od roku 1992. Kromě vytápění města, baráků tady v areálu a místní věznice mám na starosti i výrobu technologické páry,“ říká. Provádí nás provozem, ukazuje kotle a zasvěceně ze sebe sype technické údaje. Z vážného a seriózního výkladu náhle přejde do veselého tónu. „Na střeše kotelny tu už dlouho nikdo nebyl, protože to nebylo potřeba. Když už si necháme opravit střechu, tak nám to udělá pan Bartáček a je to svaté, viďte,“ šibalsky mrkne na vedle stojícího Jiřího Bartáčka. Ve své kanceláři v patře budovy nám vysvětluje způsob hlubinné těžby uranové rudy v nedalekém Hamru na Jezeře. Právě tady působil shodou okolností v letech 1976-1977 majitel Izolprotanu Jaromír Jandík, který se na střechu přijel podívat. „Hrál jsem tu i volejbal za místní Uranové doly,“ vrací se ve vzpomínkách zpět. Chemická těžba uranu probíhala v oblasti Stráže pod Ralskem za použití kyseliny sírové. „Za dobu chemické těžby tu bylo do země vtlačeno nějakých 5 milionů tun kyseliny sírové. Pro vaši představu – ve vagonech by to byl vlak dlouhý jako z Prahy do Moskvy. Celková sanace má trvat někdy do roku 2040, možná déle,“ povzdychne si Ladislav Hájek a loučí se s námi.
Po požárním žebříku stoupáme až na střechu kotelny, kterou pokrývá Protan SE 1,2 mm. Přímo naproti nám se tyčí vrch Ralsko. Jiří Bartáček si pečlivě prochází střechu, na které dvacet let nebyl. „Střeše nic není, je pořád dobrá. Dokonce jsou tu i původní odvětrávací komínky, to se až divím, to je opravdu co říct,“ je spokojený se stavem obhlídky. Společnost Protan byla založena v roce 1939 a sídlí v norském Drammenu. Je jedním z nejvýznamnějších světových producentů (s výrobou začala v roce 1970) hydroizolačních fólií z PVC určených pro střechy, terasy a balkony. Střešní fólie Protan SE je vyztužená polyesterovou mřížkou, vyniká vysokou pevností, odolností a kvalitou. Protan SE je dodáván v několika tloušťkách a barvách, je vhodný pro použití v severských podnebích i v jižních oblastech více vystavených slunci. Protan SE je nehořlavý, má dobrou odolnost proti UV záření. Ke střešní konstrukci je mechanicky kotven. Fólie Protan SE se vyrábí v šířkách 1,00 m a 2,00 m. Izolprotan funguje od roku 1998 jako výhradní obchodní zástupce Protanu pro Českou republiku, v příštím roce obě společnosti oslaví čtvrt století úspěšné spolupráce.
